Postýlka pro panenku v krabici od pralinek

Také doma schováváte občas krabice a krabičky, které se vám líbí, ale vlastně nevíte na co je použít a je vám líto je vyhodit?
U nás doma se najde spousty takových věcí, občas musím přivřít oči a udělat úklid, abych měla místo na ty nové 🙂
Před Vánocemi se u nás objevila krásná kulatá krabice s pralinkami. Což znamenalo, že takovou hezkou a pevnou krabici prostě vyhodit nemůžu! Od té doby mi to vrtalo v hlavě, protože jsem věděla, že ji využiju na panenky.
Původně jsem měla plán, že do ni budu schovávat boty nebo oblečení pro nějakou panenku, ale člověk míní a panenky mění 🙂
Co čert nechtěl, jak se říká, tak jsem před svátky objevila neodolatelnou nabídku jedné malé panenky, kterou představím v příštím článku. Díky této skutečnosti vznikl šílený nápad, že právě ona potřebuje mít své místo a to místo bude v té krásné kulaté krabici od pralinek.
Časově byla výroba krapet náročnější, některé fáze chtělo nechat schnout v pevném sevření přes noc, ovšem na to jsem čas neměla. Korpus postýlky se šuplíčky a krabici jsem dělala během celého dne, jak jsem měla čas, lepila jsem, stříhala, natírala, abych na druhý den jen ušila potřebné věci z látky.
Postup jsem nefotila detailně, protože je to můj první pokus o takovou věc a moc jsem si nefandila, že to nějak dobře dopadne. Výsledek se ovšem dostavil a já jsem z toho měla radost jako malá 🙂

Co vše potřebujete k výrobě?
Základ je tedy pevná krabice, může být i hranatá, eliptická nebo půlkulatá, vše je to jen o tom jaký tvar se vám bude líbit. Papírové krabice jsou dnes běžně k dostání a já mám připravenou ještě jednu, krapet větší, kterou jsem pořídila v papírnictví a má rovnou ucho a zapínání.

Začala jsem tím, že jsem si koupila trochu lepší balící papír, aby mi barevně ladil k sobě a koupila jsem si zápalky malé i velké, kdy jejich krabičky tvoří základ šuplíků.

Pokud potahujete větší krabici, určitě si na to vezměte větší štětec a dostatek lepidla.

Nechala jsem krabici zaschnout a mezi tím jsem si připravovala potřebné věci k vyrobení postýlky se šuplíky.

Základ tedy tvořily krabičky od zápalek, dvě velké a čtyři malé, aby se mi krásně do krabice vešly.
Korpus celé postýlky jsem vyráběla z takového tvrdšího papíru, který má tak 3mm. Pro příště jsem se vybavila deskami Kapa, které se používají pro marketingové účely na plakáty, fotografie a podobně.

Nejdříve je nutné si pevně slepit krabičky k sobě.

Čela šuplíčků jsou také z toho tvrdého papíru, kdy jsem si vystřihla potřebný obdélník, přesně ve vnějším rozměru jedné krabičky. Aby to čelo šuplíčku bylo pevné a dosedlo na okraj krabičky. Vyrobila jsem je ze dvou vrstev a jako třetí vrstvu jsem vystřihla menší obdélník, už jen jako okrasná část. Je nutné je dobře k sobě slepit a nechat zaschnout.

Mezitím, než čela zaschla, jsem si připravila korpus, který jsem musela přesně napasovat do kulaté krabice. Celý korpus je lepený ze tří vrstev(jen vrchní část ze dvou), aby byl velmi pevný. Tuto fázi jsem krapet uspěchala a chtělo by to, aby ty vrstvy schly pod tíhou knihy, nebo jiného závaží, přes noc.
Když jsem měla připravené jednotlivé desky, přilepila jsem slepené šuplíčky mezi jednotlivé desky a přidala ještě boční desky u velkých šuplíčků.

Při lepení jsem neustále zkoušela zdali se mi ten korpus vejde do krabice, abych mohla dělat ještě úpravy a dopasovat vše dle potřeby.

Po zaschnutí, jsem pevně přilepila čela šuplíčků.

Pohled ze zadní části na celý korpus.

V řadě malých šuplíčků mi vznikly otvory na krajích a tak jsem se rozhodla tam přilepit na pevno čela, aby měla podobný design jako čela šuplíčků. A opět vyzkoušet v krabici.

Tímto je vše připraveno na natření.
Natřela jsem celý korpus, i vnitřky šuplíčků, bílou akrylovou barvou. Schválně jsem natírala silnější vrstvu a nechávala nánosy od štětce, jelikož jsem chtěla aby to nakonec působilo jako dřevo.

Korpus jsem natírala více vrstvami, abych krapet zakryla nerovnosti, které se dají zabrousit, ale to je další část, kterou jsem záměrně vynechala, abych vše stihla v jednom dni 🙂

Když mi zaschla bílá barva, tak jsem si do další bílé namíchala trochu hnědé, abych dostala odstín bílé kávy a jemně štětcem udělala šmouhy nebo čáry abych dostala lepší efekt dřeva s patinou. Občas jsem i jemně přetřela kraje jednotlivých čel šuplíčků.

Můžete si všimnout, že za postýlkou přibyla ještě zadní „opěrka“, kterou jsem tam dodala, když mi u toho něco stále chybělo. Stačilo ji udělat ze dvou papírových desek, slepit a opět přilepit obdélníky jako okrasný vzor. Pak jen natřít stejným postupem a přilepit.
Tímto posledním krokem jsem už byla spokojená s postýlkou a nechala to celé řádně přes noc zaschnout.
Občas jsem pootevírala šuplíky, aby mi nezaschly barvou nebo zbytkovým lepidlem.

Vlastně ne :-), ještě jsem si připravila dva rámečky na obrázky, které jsou vyřezané jen z jedné papírové desky a natřené bílou akrylovou barvou.

Druhý den přišlo na řadu jen šití a vytištění obrázků do rámečků.
Když jsem dala fotky do rámečků, tak mi stále něco chybělo k dokonalosti. Vzala jsem tedy lepidlo, korálky a jeden rámeček jsem polepila po obvodě jednou řadou korálků. Druhý rámeček dostal dvě saténové růžičky.

V momentě kdy jsem sedla k šicímu stroji, zapomněla jsem fotit 🙂 a výsledný efekt je vidět na prvních dvou fotkách.
Ušila jsem matraci, kterou jsem vyplnila vatelínem a prošila. Našila jsem barevné polštářky a ze stejných barevných látek i peřinku.
Když jsem měla vše ušité a přilepené obrázky, došlo mi, že nemám úchytky na šuplíčky. Našla jsem perleťové korálky a ty přilepila vteřinovým lepidlem, což byl poslední krok k celkovému výsledku.

Myslím, že je není spokojená jen malá Zoe, ale i já 🙂 Postýlka v krabici má čestné místo v obývacím pokoji na poličce.

A pokud máte doma malé ledkové světýlko, tak v noci je to přímo kouzelné 🙂

A na závěr: Použití zde uvedených návodů je na vlastní nebezpečí, za jakékoliv následky nenese autorka zodpovědnost.
Vždy čtěte návody, dbejte na bezpečnost a chraňte si zdraví.